starý web
Petr Maňkoš: Jednoznačně nejraději vzpomínám na Jana Suchopárka
Kladno Je odchovancem SK Kladno a vsouasn dob tak ftrenrem ppravek. Ve svch potcch byl pozitivn ovlivnn mimo jin i legendou kladenskho fotbalu Janem Suchoprkem. Ze sv pozice se sna klst draz nejenom na sport, ale i vchovu a pohybovou prpravu vech svch svenc.
Pete, vmld jste se krom fotbalu vnoval i hokeji. Pro u Vs nakonec zvtzil fotbal?
Je pravda, e dlouhou dobu jsem oba sporty kombinoval a jeden as pevldal hlavn hokej. Jene jsem se na prvn pokus nedostal do dorostu, a i vzhledem km postav jsem zvolil fotbal, kter hrl i mj brcha.
Jste odchovancem SK Kladno, jak vzpomnte na obdob, kter jste strvil vmldei na Kladn?
Vzpomnm na to velice rd, mli jsme vbornou partu, jak na hiti, tak mimo nj. Bylo to bezstarostn obdob. Chodili jsme do koly, hrli fotbal a nemuseli eit nic jinho.
Na jak trenry zt doby rd vzpomnte?
Jednoznan nejradji vzpomnm na Jana Suchoprka. Kdy se vrtil do Kladna ze Slavie, tak my byli prvnm ronkem, kter vedl. Trninkm dal pln jin rozmr. Najednou byly jin i ppravy na zpas a styl kouovn. Hodn mi dal i Zdnk Haek. Rd vzpomnm i na Miroslava Supka, kter ml a stle m velk smysl pro humor.
Co Vs vedlo ktomu se stt trenrem?
Byl to asi zmnn pchod Jana Suchoprka. Ukzal nm, e trenina se d dlat i jinak, ne jen kiet bezvznamn vty. Nkolikrt ns nechal i sestavit trninkovou jednotku a vst cel trnink a j poznal, e m to vlastn bav. Navc jsem studoval Sportovn gymnzium v Kladn, take jsem ml ble i kteorii sportu.
Jak jste se dostal ktrnovn vSK Kladno?
Znal jsem se sPetrem Brabcem znaeho spolenho psoben na Brakov. Kdy jsem dostudoval vysokou kolu, tak jsem ml najednou spoustu volnho asu. Petr mi dal nabdku zapojit se do trnovn na Kladn a j nevhal.
Zanal jste trnovat rovnou u mladho dorostu. Dokete porovnat, jak se zmnilo SK Kladno od doby, co jste ho jako hr opustil?
Stadion, zzem i kabiny zstaly stejn. Zaal jsme u pana Supka, take i hlavn trenr pro m zstal stejn. Zmna je pedevm vpstupu khrm a organizaci trnink a zpas. Ve se dl vtinou jen na hiti a hri nemus polykat kilometry vlese, tak jako my.
Po nkolika letech u dorost jste se pesunul na pozici ftrenra ppravek a zrove i knejmenm dtem jako trenr. Jak velk to byl pro Vs rozdl?
Rozdl to byl velik. Vtina trenr jde opanou cestou ne j zan u malch dt a jde snimi a do dorostu. Najednou jsem nemusel eit taktiku, ale spe, jak zapojit dtsk hry do trninku. Je teba to rozvrhnout tak, aby dti trnovaly to, co chcete, ale zrove se u toho bavily a tily se na dal trnink. Hezk na tto prci je, e rychle vidte, jak velk dlaj dti pokroky.
U ppravek dolo vposledn dob kad zmn. Mete nm je popsat?
Sjednotili jsme koncepci tak, aby na sebe ve navazovalo. Zmnili jsme pstup kdtem, ztlaku na vsledky i kvytenosti hr. Dle jsme zapojili do trnink Martina Kejmara, kter se vnuje pohybov prprav od U8 do U11.
Vidte ji te pnos kzaazen speciln pohybov prpravy, kterou jsme do trnink zaadili?
Ten pnos je obrovsk. Na vech dtech je vidt, jak jim to pomh vkoordinaci i rychlosti. Pes zimn obdob se nejmlad dti nauily kotrmelec dopedu i dozadu, salto a dal gymnastick cviky. Dal ronky se u stojku a teba i chzi po rukou. Ve m zase jasn danou posloupnost od jednoduchch cvik vU8 a po ty sloitj vU11.
Jak se Vm da spojit rodinn ivot smalm dttem, prci a zrove bt ftrenrem ppravek? Jedn se o rzn innosti, i zde nachzte spolen element?
Je pravda, e po narozen dcery Adlky je toho nkdy opravdu hodn. Zkladem je mt tolerantn enu a fa vprci. Spolenm elementem u vech t innost je sport a vchova. Pracuji spolu sbrchou, se kterm jsem hrl dlouh lta fotbal a m tak malou dceru, take i vprci jsou hlavn tmata sport a vchova. Trnovn ppravek tak nen jen o fotbale, ale i o vchov.
Jak jste spokojen sfungovnm ppravek vdob koronaviru?
Musm podkovat jak trenrm, tak rodim. Vichni treni to pro inspiraci videa a poslaj je rodim. Ti naopak to sv dti, jak sportuj doma, na zahrad, nebo vprod.
Mte radu pro zanajc fotbalisty?
A u je to fotbal nebo jin sport, tak hlavn ho musej dlat pro radost a ne proto, e to chtj rodie. Pak mus vydret, dlat ve poctiv a slskou. Talent nen ve, kdy se nkomu tolik neda vdeseti letech, neznamen to, e se mu nebude dait i ve dvaceti.