Vladimír Poupa & Jiří Škvára: Legendy SK na prvním jarním kole

Oba v kladenském dresu působili na konci let sedmdesátých a na začátku let osmdesátých. Jsou členy slavné generace, která přes svojí značnou kvalitu z první ligy nejprve sestoupila, poté o ní srdnatě bojovala ale nikdy jí zpět nezískala. Obzvlášť dnešní optikou se tehdejší tým kolem čestných hostů sobotního utkání zdá jako výjimečný, je nám proto velkou ctí, že jsme oba pány na při zápase mohli přivítat a symbolicky jim k jejich návratu nadělit krásnou výhru "A" týmu 4:0 nad Neratovicemi - Byškovicemi.

Vladimír Poupa přišel na SK ze Slovanu Kladno, aby již o pár let později ve své úvodní ligové sezóně vstřelil 5 branek. "Na SK jsem byl velice spokojený, v ligovém kádru jsem byl nejmladší a defacto jsem kopíroval své starší spoluhráče. Tím jsem se dost vyvíjel," dodává ke svým začátkům. Svou nejslavnější branku zasadil do sítě Slavie Praha, kdy 15.10.1969 famózně vystřelil Kladnu vítězství 2:1 nad „sešívaným“ celkem z Vršovic. Po sestupu Kladna do druhé ligy patřil k nejlepším střelců soutěže a když se zdálo, že podepíše pražské Spartě, Kladno vyslovilo jasné NE. Z SK na konci kariéry přestoupil do Lokomotivy Kladno, a následně se vydal na trenérskou štaci. Svůj konec kariéry komentuje: "Při mistrovském utkání ve Vlašimi mi střední obránce Pup skočil na kotník a mě rovnou odvezli do nemocnice." Následně trénoval ve Slavoji Koleč. Vesnickém celku z Kladenska, který v dobách své největší slávy postoupil až do prestižního krajského přeboru. "Nyní na fotbal chodím především za svými kamarády, navštěvuji hospodu, která byla tehdy postavena z peněz za můj přestup do Kladna," s úsměvem popisuje svůj aktuální vztah k fotbalu.

Jiří Škvára celou svoji kariéru oddal našemu klubu, i přes nahánění různých „bafuňářů“ byl vždycky jenom Kladeňák. Na tehdejší boj na pomezí první a druhé ligy vzpomíná: "Vrcholná léta jsem zažil v první lize. K záchraně nám chyběl pouhý bod a společně s tehdejším Gottwaldovem nás tak čekal sestup. Je škoda, že jsme i přes naší kvalitou první ligu na Kladno nedokázali vrátit." V dresu modrobílého baletu odehrál úctyhodných 569 zápasů a po kariéře hráčské začal také trénovat. Rovněž na SK. Nejprve mládež, poté i druholigový „A“ tým. Svou trenérskou kariéru popisuje: "Při aktivní činnosti - hraní fotbalu jsem udělal druhou trenérskou licenci, trénoval jsem například Jiřího Chvojku či Romana Zadáka (aktuální členové Výkonného výboru SK Kladno - pozn. red.). Nejprve jsem sbíral zkušenosti, poté jsem se osamostatněl a následně působil i jako hlavní trenér." Při popisování svých dnešních dní si stěžuje: "Důchod je hrozný (úsměv), často navštěvuji různé sportovní akce, ale zapojit se do moderního fotbalu je obtížné."